Anglická výslovnost pro Čechy
V češtině se skoro všechno čte tak, jak se píše; v angličtině ne. Proto často víte, jak se slovo píše, ale když ho slyšíte, nepoznáte ho. Než začnete dobře vyslovovat, musíte dobře slyšet: tento průvodce ukazuje hlásky, které českému uchu unikají nejčastěji, a jak je trénovat.
Proč se angličtina nečte, jak se píše
Stejné písmeno a zní jinak ve slovech cat, car, cake a about. Angličtina má kolem dvaceti samohlásek a dvojhlásek, ale píše je pěti písmeny. Učit se výslovnost slovo po slovu proto pomáhá jen trochu; užitečnější je poznat zvuky, které se opakují.
Psaná výslovnost českými písmeny (třeba „tenkjú“) může na začátku pomoct si slovo zapamatovat, ale th, w, krátké a dlouhé samohlásky ani oslabené slabiky česky zapsat nejdou. Vždycky si slovo poslechněte.
Hlásky, se kterými mají Češi potíže
- th: think a this nejsou „sink“ ani „dis“. Špička jazyka se lehce dotkne horních zubů; think je neznělé, this znělé.
- w a v: wine a vine, west a vest jsou různá slova. Při w se nekousá do rtu, rty se jen zakulatí, jako při krátkém „u“.
- bad a bed: angličtina má samohlásku mezi a a e (bad, man, cat), kterou čeština nemá. Když ji vyslovíte jako e, z bad je bed.
- Koncové souhlásky: čeština je na konci slova vyslovuje nezněle (led zní jako „let“). V angličtině ale bad a bat nebo dog a dock jsou různá slova. Rozdíl je slyšet hlavně na délce samohlásky před nimi.
- Krátké a dlouhé samohlásky: ship a sheep, full a fool. Nerozlišuje je jen délka jako v češtině (i a í), ale i barva zvuku.
- ng: ve slově singer se g nevyslovuje, zatímco česky říkáme „bank“ i „Anglie“ s g nebo k navíc.
Přízvuk: ne vždycky na první slabice
V češtině je přízvuk vždy na první slabice, v angličtině se pohybuje: PHOtograph, ale phoTOgraphy; hoTEL, comPUter, deVELop. Se špatným přízvukem zní i známé slovo cize. Ve větě se navíc důležitá slova vyslovují silně a malá slova jako a, to, of, and velmi rychle a slabě; právě ta se při poslechu ztrácejí nejčastěji.
Anglická abeceda s výslovností
Hláskování se hodí u jmen, e-mailů a adres a objevuje se i v poslechových úlohách. Česká jména písmen svádějí k omylu u těchto písmen (český přepis je jen přibližný):
- A „ej“, E „í“, I „aj“: nejčastější záměna, protože česky zní jinak.
- G „dží“ a J „džej“: Češi je často prohazují.
- H „ejč“, R „á“ (britsky) nebo „ár“ (americky), Y „waj“.
- W „dabl jú“, Z „zed“ (britsky) nebo „zí“ (americky).
Otázky k anglické výslovnosti
Mám se učit britskou, nebo americkou výslovnost?
Kteroukoli, hlavně důsledně. Pro poslech je dobré slyšet obě, protože se s oběma setkáte. Rozdíly jsou hlavně v r a v některých samohláskách.
Mám si výslovnost psát českými písmeny?
Na začátku vám to může pomoct, ale mnoho anglických zvuků česky zapsat nejde. Vždy si slovo zároveň poslechněte.
Co dřív: výslovnost, nebo poslech?
Jde to ruku v ruce, ale poslech bývá první. Zvuk, který neslyšíte, těžko vyslovíte. V diktátu ho napíšete, po kontrole větu nahlas zopakujete a trénujete obojí.